2020 | Spinálníček Cyklo

METROSTAV HANDY CYKLO MARATON 2020

trasa maratonu:

Start a 1. etapa - A-tým

V úterý 28.7. jsme sbalili všechny kola a vyrazili jsme na start Metrostav Handy Cyklo Maratonu 2020. Tam nám Jeanix vybojoval 2. v první nachystané časovce, kde na běžkách ujel 491m za 2 minuty! Zanedlouho jsme se postavili na start, kde náš kapitán měl menší rozhovor s Bubou a přesně v 11:06 vyrazil Máslo na cestu. První etapa byla náročná, hlavně pro nováčka Láďu, ale kluci to všichni zvládli na jedničku a Láďa si rozhodně zaslouží pochvalu za výkon. Společně jsme projeli Trojský zámek, zámek Veltrusy, zámek Ploskovice, hrad Kadaň, hrad Hauenštejn, zámek Kynžvart a nakonec hrad a zámek Horšovský Týn, kde jsme naskenovali poslední kód 1. etapy a předali jsme štafetu B-týmu. Nakonec jsme jeli do kempu Karvánky, kde jsme se zúčastnili 2.časovky a utrhli nějaké ty minuty k dobru.

2. etapa - B-tým

S B-týmem jsme letěli dál. Na kolo jako první nastoupil Milek, který se držel skupiny kolářů a pálili to směrem na hrad Švihov. Cesta byla přes noc a počasí bylo ideální, tak se klukům jelo dobře. Na řadu přišli všichni a na kole se vystřídal Milek, Jean, Míra a Leoš, který nakonec tento rok nejel jako řidič, ale jako cyklista. Leoš také předvedl krásný výkon při svém debutu na závodě a také si zaslouží pochvalu. Projeli jsme tvrz Kestřany a valili jsme to do kempu Karvánky, kde jsme navázali na okruh v Jihočeském kraji. Jelo se nádherně podle vody a tak jsme bleskově dojeli na zámek Červenou Lhotu a předali žezlo A-týmu. Po předání jsme vyrazili do kempu Slovácký dvůr, kde jsme přespávali a také plnili 3. časovku mechaniků.

3. etapa - A-tým

Etapu nám odstartoval zkušený matador Mára. V týmu jsme se střídali, tak jak se má a všichni si odjeli svoji neskutečnou štreku kilometrů po kraji Vysočina, Jihočeském, Jihomoravském, Zlínském kraji a kromě nádherných památek jsme potkali i spoustu zvířátek (třeba želvu). Podívali jsme se na hrad Roštejn, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, hrad Cornštejn, zámek Vranov nad Dyjí a kemp Slovácký dvůr (kde si zatím B-tým chrupkal). Měli jsme toho hodně a nemůžete se nám divit, protože jsme na jeden zátah najeli kolem 470 km. Zaslouženě jsme se v kempu Slovácký dvůr potkali s B-týmem, předali tracker, pořádně jsme se najedli a šli si odpočinout.

4. etapa - B-tým

Z kempu jsme vyrazili vyspinkaný a napapaný, vlastně 100% připravení na další porci kilometříčků. To jsme ale nevěděli, že nám ty kopce dají zabrat tak hodně. Takové převýšení jako v Jeseníkách se musí jezdit až na krev. Přesto jsme to přežili. Po cestě jsme se potkali s našimi fanoušky a také s dalšími zvířátkami. Co k tomu říct, ještě že ta koza Milka nesrazila. Projeli jsme několik dalších bodů - zámek Holešov, hrad Lukov, hrad Hukvaldy, zámek Linhartovy, zámek Bludov a v Šumperku jsme se vyměnili s druhým týmem. Úplně vyšťavení jsme se rozhodli odpočinout si v Dašicích, kde jsme ráno dostali uvařenou snídani od Nikol Pomikálkové. Po papání jsme razili na Rozkoš, kde jsme splnili 4. časovku na handbiku.

5. etapa - A-tým

Naše poslední etapa maratonu za A-tým. Přes Olomoucký kraj jsme se dostali do kraje Pardubického, kde to známe velice dobře. Po projetí hradu Bouzov a loveckého zámku Karlštejn, jsme se dostali na Košumberk, kde se nachází spinální jednotka Hamzovy léčebný, pod kterou jako tým jedeme. V Luži nás také potkali naše tety z týmu SDH Dašice ženy a připravili nám kávičku, děkujeme. Pardubický krajem jsme profrčeli rychle a hnali jsme se k sousedům do mechova. Sesbírali jsme další kódy na hradě Potštejn a zámku Častolovice, projeli jsme kempem Rozkoš a pokračovali na okruh okolo Hradce, kde jsme se v půli cesty potkali s B-týmem a předali tracker. Vzhledem k tomu, že jeden s řidičů, Jan Endr, už příští rok nepojede, tak se chtěl pořádně rozloučit a na kousíček si také sedl na bicykl.

6. etapa a cíl - B-tým

Krev, pot a slzy - to je to co jsme si na poslední etapě zažili. Teda, úplně si nepamatuju, že by někdo brečel, ale bohužel Milek to odnesl s tou krví. Z ničeho nic se mu spustila z nosu, ale on bojoval a šlapal dál bez nějaké zastávky. Kdyby jste potřebovali další důvod, tak si myslím, že už jen tohle ukazuje sílu a oddanost tohoto týmu. Náš kapitán Míra se na cestě přehoupl přes povinných 100 km a nakonec skončil na 130 km, gratulace Míro! Co se týče zvířátek, tak jsme na cestě potkali zatím asi největší co jsme mohli, což byl zubr. A co se týče bodů, tak jsme projeli zámek Sychrov, hrad Bezděz, kde nás potkala rodina Jelínků plná podpory a s krásnou ručně vyráběnou cedulí! Nakonec už nás čekal jen hrad Kokořín a pak jsme šlapali do cíle nejrychleji jak jsme mohli. Do cíle jsme se dostali zhruba ve 2:56 ráno. Trošku jsme to oslavili, vyfotili se a razili jsme do Dašic se vyspat na vyhlášení.
Na vyhlášení jsme se dozvěděli, že náš tým skončil na krásném 12. místě. Převzali jsme si medaile a tím naše cesta za snem pro rok 2020 skončila.